Sklady, cihlová elektrárna, stopy bývalé přístavní infrastruktury — Ołowianka soustřeďuje na malém území několik různých kapitol historie Gdaňsku. Ze strany řeky Motlavy a kanálu na Stępce ji obklopuje voda. Stejně jako sousední Ostrov skladů však nebyla od počátku ostrovem.
Než vznikl ostrov
Ołowianku od pevniny oddělil v roce 1576 vykopaný kanál na Stępce. Již dříve se tato oblast využívala k hospodářským účelům: fungovaly zde tesařské a lodní dílny, opravovaly se plavidla a skladovaly se zde zboží. Nejstarší sýpky vznikaly na počátku 15. století.
Název ostrova souvisí s olovem, které se zde skladovalo před dalším přepravováním. Surovina sem přicházela po vodní cestě mimo jiné z okolí Olkusze. Dnešní název místa tak zachovává vzpomínku na konkrétní zboží a vzdálené spojení gdaňského přístavu.

Královské obilí nad Motlavou
V roce 1454 Kazimír Jagellonský tuto oblast předal městu s podmínkou, že město zajistí sýpku pro královské obilí. Jedná se o další důkaz významu Gdaňsku v obchodu a přepravě zemědělských plodin. U vody byly zapotřebí sklady, ze kterých bylo možné snadno provádět překládku.
Dnes známá Královská sýpka má svou základní podobu z počátku 17. století. Datum královského nařízení by se tedy nemělo ztotožňovat se stářím současné budovy. Stejně jako v jiných částech přístavu byla zástavba nahrazována, přestavována a přizpůsobována novým potřebám.

Ostrov práce a městských zařízení
V 19. století začala Ołowianka plnit stále více funkcí. Vedle skladů se objevily objekty sloužící modernímu městu. Vznikla čerpací stanice odpadních vod, jejíž budovy a charakteristický komín patří k průmyslovému dědictví ostrova.
Zároveň se voda využívala také k odpočinku a sportu. Své místo zde našly veslařské kluby. Přístavní prostředí tak spojovalo práci, rozvoj městské infrastruktury a rekreaci — funkce, které lze na archivních pohledech rozeznat vedle sebe.

Od elektrárny ke koncertním sálům
Na konci 19. století byla na ostrově vybudována městská elektrárna. Polská Baltská filharmonie uvádí jako období vzniku objektu roky 1897–1898. Cihlové budovy se staly důležitou součástí panoramatu Ołowianky a symbolem další etapy rozvoje Gdaňsku.
Po druhé světové válce byl závod přeměněn na tepelné elektrárny. Ukončení průmyslové činnosti otevřelo cestu k novému využití budov. Bývalý komplex byl upraven na sídlo Polské baltské filharmonie a hudebně-kongresové centrum.

Při pohledu na Ołowianku z řeky Motlavy lze tuto změnu určení vnímat, aniž by se odtrhla od její přístavní minulosti. Sklady připomínají obchod, elektrárna technický pokrok a současná kulturní činnost přidává další kapitolu. Ostrov si zachoval svou vazbu na řeku, ačkoli již dlouho uchovává mnohem více než jen zboží.
