Brána svatého Jana a Kramářská brána

Brána svatého Jana – další gdaňská vodní brána původně obranného a hospodářského významu. Byla postavena v polovině 15. století, ale poměrně rychle, již v 16. století, ztratila svůj vojenský význam. Nějakou dobu sloužila jako skladiště a nakonec byla přestavěna na nájemní dům. V důsledku válečných událostí byl zcela zničen – dochoval se pouze zděný průjezd. Do dnešní podoby byla přestavěna až v 70. letech 20. století, čímž budova získala podobu známou z vyobrazení z 19. století. Dnes v ní sídlí ředitelství Polského svazu stavebních inženýrů a techniků.

Kramářská brána – poslední dochovaná vodní brána hlavního města na severu. Stejně jako Chlebnická a Mariánská brána je postavena ve stylu gotické architektury s vlámskými vlivy. Na rozdíl od těchto bran však bylo její těleso dodatečně opatřeno bočním křídlem. Hloubka tohoto křídla byla přizpůsobena zástavbě východní fronty areálu Rybího trhu. Kramářská brána se vyznačuje také asymetrickým umístěním křížení. Nad samotným průjezdem ze strany řeky Motlavy byly umístěny tři erby známé již z Mariánské brány – Polské republiky, Královského Pruska a Gdaňska. Brána byla mnohokrát přestavována, měnil se mimo jiné tvar a počet věžiček. V důsledku válečných akcí byla stejně jako ostatní brány i tato značně poškozena. Přestavěna byla v 50. letech 20. století. Zajímavostí je, že na konci 50. let 20. století zde bydlel Zbigniew Cybulski. Jak poučují odborníci, tabulka na zdi uvádí u této skutečnosti chybné datum – 1963; herec zde žil v letech 1959-1960.